Vnímaná rovnost příležitostí ve vzdělávání označuje subjektivní přesvědčení jednotlivce, že má spravedlivou a nediskriminační šanci dosáhnout požadovaného vzdělání bez ohledu na svůj původ či osobní charakteristiky (např. sociálně-ekonomické zázemí, pohlaví, místo bydliště, etnicita atd.). Tento koncept obecně zachycuje osobní hodnocení spravedlnosti a dostupnosti vzdělávacích příležitostí v porovnání s ostatními lidmi ve společnosti. V rámci druhé vlny výzkumu CZEPS jsme na podzim 2024 měřili vnímanou rovnost příležitostí ve vzdělávání prostřednictvím souhlasu s následujícím výrokem: „Ve srovnání s ostatními žáky a žákyněmi v České republice, mám spravedlivou šanci dosáhnout vzdělání, o které usiluji.“
Výsledky druhé vlny šetření CZEPS ukazují, že subjektivní pocit spravedlivé šance dosáhnout požadovaného vzdělání se mezi žáky a žákyněmi různých kategorií vzdělání výrazně liší. Souhlas s uvedeným výrokem vyjádřilo 62 % žáků a žákyň gymnázií, zatímco u ostatních maturitních oborů to bylo 44 % a u nematuritních oborů pouze 27 %. Naopak nesouhlas s výrokem častěji uváděli žáci a žákyně nematuritních oborů (18 %) než žáci a žákyně gymnázií (6 %). Zároveň žáci a žákyně nematuritních oborů mnohem častěji volí střední kategorii hodnocení subjektivní rovnosti příležitostí než gymnazisté, což může naznačovat nižší míru vyhraněnosti jejich postojů v této oblasti. V grafu prezentované rozdíly obecně naznačují, že kategorie vzdělání může ovlivňovat vnímání rovnosti příležitostí ve vzdělávání. Detailnější navazující analýzy pak mohou odhalit strukturální či institucionální faktory, které ovlivňují subjektivní vnímání této spravedlnosti, a tím přispět k lepšímu porozumění vzdělanostních nerovností.
