Výsledky z první a druhé vlny výzkumu CZEPS ukazují, že existuje souvislost mezi úrovní kritického myšlení a souhlasem s dezinformacemi. Indikátor míry kritického myšlení pochází z první vlny a otázka na souhlas s výrokem, který odpovídá šířeným dezinformačním narativům z druhé vlny dotazování. Graf níže obsahuje odpovědi 16,400 žáků a žákyň, kteří se zúčastnili obou vln. Zatímco mezi žáky a žákyněmi s nejslabším výkonem (první kvintil) v testu kritického myšlení souhlasí („spíše“ nebo „rozhodně“) s dezinformačním tvrzením 11 % respondentů/respondentek, mezi těmi s nejvyšším skóre (pátý kvintil) je tento podíl pouhá 4 %. Naopak u žáků/žákyň s nejvyšší úrovní kritického myšlení (pátý kvintil) „spíše“ nebo „rozhodně nesouhlasí“ s dezinformačním výrokem 74 % adolescentů. Mezi adolescenty s nejnižší mírou kritického myšlení (první kvintil) je to jen 28 %. Významný je také rozdíl v podílu nejednoznačné odpovědi „tak napůl“ a „nevím“. Zatímco mezi žáky a žákyněmi s nejslabším výkonem v testu kritického myšlení uvedlo, že nemá na uvedený výrok názor 29 % dotázaných, mezi těmi s nejvyšší úrovní kritického myšlení tuto možnost zvolilo jen 14 %. „Tak na půl“ s výrokem souhlasí 8% žáků a žákyň s nejvyšší mírou kritického myšlení a 33 % žáků a žákyň s nejslabším výsledkem v testu kritického myšlení. Tyto výsledky naznačují, že schopnost kriticky přemýšlet je spojena nejen s nižší mírou přijetí dezinformací, ale i s vyšší mírou rozhodnosti a schopnosti utvořit si vlastní názor. Výsledky ukazují na význam rozvoje kritického myšlení jakožto nástroje ochrany před dezinformačními narativy.
