Společenské normy – tedy sdílená očekávání ohledně vhodného chování – výrazně formují hodnoty, postoje i chování jednotlivců. Jednou z klíčových demokratických hodnot je rovnost lidí bez ohledu na jejich původ či vyznání. Zajímalo nás, do jaké míry žáci a žákyně vnímají, že tuto hodnotu sdílejí i jejich spolužáci a spolužačky, a jak tento vjem souvisí s jejich vlastními postoji k přistěhovalcům.
V rámci druhé vlny výzkumu CZEPS, realizované na podzim 2024 na vzorku 20 057 respondentů, jsme se žáků a žákyň dotazovali, zda jejich spolužáci a spolužačky vyjadřují názory podporující rovnost a férové zacházení s lidmi z jiných kultur. Výsledky ukazují, že 70 % respondentů se s takovými postoji mezi spolužáky a spolužačkami ve své třídě téměř nesetkává.
Zároveň jsme zkoumali, jak souvisí vnímaná norma ve třídě s postoji k přistěhovalcům. Postoje jsme měřili pomocí tří výroků, u nichž respondenti vyjadřovali míru souhlasu. Ukázalo se, že nejčastější postoj adolescentů je neutrální (49 %), přičemž 31 % zaujímá postoje pozitivní.
Analýza vztahu mezi normou ve třídě a postoji adolescentů odhalila významnou souvislost: adolescenti, kteří vnímají, že jejich třída podporuje hodnoty rovnosti bez ohledu na původ, mají častěji pozitivní postoj k přistěhovalcům. Když žáci a žákyně vnímají, že jejich třída podporuje rovnost lidí bez ohledu na původ, mají častěji pozitivní postoj k přistěhovalcům. Konkrétně: v takových třídách je podíl těchto žáků o 24 procentních bodů vyšší než tam, kde podpora rovnosti vnímána není.
Tato zjištění naznačují, že společenské normy sdílené mezi spolužáky a spolužačkami hrají důležitou roli ve formování postojů k diverzitě a mohou přispívat k rozvoji demokratických hodnot mezi mladými lidmi.
