V jednotlivých vlnách šetření CZEPS zkoumáme postoje žáků a žákyň k principům distribuční spravedlnosti. Distribuční spravedlnost se zabývá spravedlivým rozdělením zdrojů (bohatství a příjmů) ve společnosti. Jedním z principů, na základě kterých mohou být bohatství a příjmy ve společnosti rozděleny, je rovnost. Postoj k principu rovnosti zkoumáme prostřednictvím míry souhlasu s výrokem: „Společnost je spravedlivá, pokud jsou bohatství a příjmy rovnoměrně rozděleny mezi všechny lidi.“ Následující graf zobrazuje souvislost mezi kategorií vzdělání a postojem k ekonomické rovnosti v první vlně našeho šetření. Odpovědi 22,790 žáků a žákyň obecně indikují, že postoje k ekonomické rovnosti jsou spíše negativní. V nejvyšší míře se negativní postoj projevil na gymnáziích, kde až polovina dotázaných vyjádřila nesouhlas s tímto výrokem (odpovědi „rozhodně nesouhlasím“ nebo „nesouhlasím“). Rovnost má naopak nejvyšší podporu u žáků a žákyň ostatních maturitních oborů a nematuritních oborů, kde souhlas s výrokem vyjádřilo přibližně 22 % z nich (odpovědi „rozhodně souhlasím“ nebo „souhlasím“). Zhruba polovina žáků a žákyň nematuritních oborů nezastává žádný postoj (odpověď „ani souhlasím, ani nesouhlasím“). Na gymnáziích nevyjádřila žádný postoj pouze třetina dotázaných (34 %). V dalších vlnách šetření CZEPS budeme zkoumat, jestli narůstá podíl žáků a žákyň, kteří zastávají postoj k ekonomické rovnosti (a také dalším principům distribuční spravedlnosti). Období adolescence totiž představuje fázi lidského života, kdy se postupně formují postoje i k tak komplexním tématům, jakými jsou principy distribuční spravedlnosti.
