Dalším zkoumaným fenoménem našeho výzkumu je souvislost kritického myšlení s postoji k demokracii. Výsledky opět pochází z první vlny CZEPS a obsahují výsledky a odpovědi od 21,170 adolescentů. Graf níže zobrazuje, jak se ve svém názoru na demokracii liší jednotlivé skupiny žáků a žákyň rozdělené do pěti skupin dle výsledků testu kritického myšlení. Více jak tři čtvrtiny (79 %) adolescentů, kteří dosáhli nejvyššího skóre v testu kritického myšlení „rozhodně“ nebo „spíše souhlasí“ s tím, že „demokracie je lepší než všechny ostatní formy vlády“. Naopak, žáci a žákyně s nižší úrovní kritického myšlení mají vyšší tendenci s tímto výrokem nesouhlasit. U žáků a žákyň s nejslabším výkonem v testu kritického myšlení (první kvintil) s tímto výrokem „rozhodně“ a „spíše souhlasí“ jen 42 % dotázaných. Navíc je zřejmá souvislost mezi kritickým myšlením a podílem odpovědí „nevím“. Zatímco mezi adolescenty s nejvyšším skóre testu využilo odpověď „nevím“ 11 % dotázaných, tak u těch s nejnižší mírou kritického myšlení nevyjádřila názor na demokracii více jak třetina (34 %). Z výsledků je zřejmé, že adolescenti s vyšší mírou kritického myšlení jsou častěji schopni utvořit si názor na vládní systém a mají pozitivnější vztah k demokratickému zřízení než ti s nižší úrovní kritického myšlení. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost rozvoje kritického myšlení pro podporu demokracie.
